Přibývající věk souvisí s mnoha nezbytnými změnami. Abychom tělo zachovali co nejdéle v co nejlepší formě, musíme se z roku na rok snažit stále více.
Z fyziologického hlediska přirozeně dochází k ochabnutí svalů. Tento fenomén si však většinou spojíme s ochabnutím svalstva končetin, břicha či obličeje.
Spojuje si však někdo ochabování svalstva se zrakem? To totiž může být příčinou zdravotního problému, který se nazývá presbyopie, nemoc krátkých rukou nebo i starozrakosť.
Lidská optika je dokonale fungující systém, ale vlivem přibývajících let se začne opotřebovávat.
„V průběhu života se v čočce kromě jiných změn usazují látky bílkovinné povahy, v důsledku čehož dochází ke snížení její pružnosti. Dochází také k částečnému ochabnutí svalů, které se podílejí na zaostřování vidění. Oko tak přestává akomodovat, což znamená, že klesá jeho schopnost zaostřit při pohledu na blízko. Starozrakosti se nevyhne nikdo, „vysvětluje Miriam Záhorcová, oční lékařka a chirurgicky z oční kliniky NeoVize.
Starozrakosť je stav, ke kterému dochází v důsledku přirozeného stárnutí organismu, nejčastěji mezi 40. a 45. rokem života. Člověk tehdy ztrácí schopnost zaostřit na blízko. Snižuje se elasticita a plasticita čočky a dochází ke snížení akceschopnosti ciliárních svalů.
Ty jsou tvořeny hladkými svalovými vlákny, na kterých je zavěšena čočka. Jejich funkcí je regulovat tvar čočky akomodací, což umožňuje optimální zaostření paprsků světla. Zpočátku převažují obtíže vizuálního charakteru, později se přidává pocit únavy očí, bolesti hlavy a očí, unavený vzhled a prokrvení spojivek.
